(A) 10. kolo: Všechlapy - Vrbice 4:0 „Zastřel si svého fanouška“

V zápase, ve kterém jsme byli po dlouhé době mírným favoritem, jsme již tradičně postrádali několik opor. Vokoun trávil romantický víkend se ženou (vlastní), Košvanec se snažil na návštěvě u rodiny své milé dokázat, že je hoden se ucházet o její ruku (což se mu údajně podařilo: uznání získal zejména pitím slivovice) a nastoupit nemohl ani muž, který prochází sklem (dříve muž, který bere antibiotika; dříve muž, který má streptokoka; dříve muž, který má streptokoka, ale myslí si, že má rýmu; dříve muž z Kréty; dříve muž, který se žení; dříve muž, který rozváží koláče; dříve muž...). A protože nemohly nastoupit ani některé naděje z dorostu (Lehet, Panovec, Šťastný),  schylovalo se k velkému debutu: k zápasu byl nominován zástupce sedmé velmoci a „miláček“ všechlapských ochozů Tomáš Koníček! A debut se vydařil hned v šatně, kdy se rozdrnčel jeho mobilní telefon a tak Tom musel v souladu s interním předpisem přispět do společné kasy částkou 20,- Kč. Díky Jimmy! A později za premiérový start 50,- Kč. Díky Dali!

 První poločas probíhal většinou pod naší taktovkou. Brzy jsme dali první gól, který zaznamenal nedávno probuzený šutér Kalista. Při útočné akci se s energií utrženého vagónu nezadržitelně řítil do pokutového území. A když brankář vyrazil střelu Volfa, byl Patrik na tom nejsprávnějším místě – u balónu, před prázdnou brankou, nikým neatakován, nikým nerozptylován! Ne že by se v této vyložené šanci dalo u Patrika hovořit o jasném gólu, ale Páťa má v poslední době zocelené nejenom tělo, ale i nervy a tak nezaváhal! Ze 30 cm bezpečně dopravil míč do sítě – 1:0!

Druhý gól přišel po velmi pohledné akci, na níž má velký podíl Hofmanova šikovnost. Po rychlém přechodu do útoku se dostal míč k Tomášovi, který v pokutovém území zamotal hlavu několika obránců, naznačil střelu a nahrál „pod sebe". Míč doputoval přesně do běhu sprintujícího Rozvorala, který umístěnou střelou placírkou „z první“ nedal gólmanovi šanci - 2:0!

Další gól jsme zaznamenali trochu paradoxně díky Hofmanově lenosti. Tomáš se po útočné akci a ztrátě balónu v rozporu s pokyny trenérů nevrátil do bloku a místo, aby plnil obranné úkoly, vracel se vycházkovým krokem lázeňského hosta na polovinu hřiště. Zbytek hráčů ale vzorně presoval a donutil jednoho ze soupeřů k malé domů. Soupeř nemohl tušit, že hluboko za ofsajdovou hranicí není země nikoho, ale kolonáda se špacírujícím Hofmanem. Tomáš nabízený balón s díky převzal, otočil se k bráně, přešel z vycházkového kroku do rychlejší chůze a chladnokrevně proměnil – 3:0!

Čtvrtý gól přidal opět Kalista. A jak jinak než po „kalistovsku“. Po rohu Volfa operoval se svou nezměrnou energií v malém vápně připomínaje let ucházejícího dětského balónku a ve skrumáži dorazil balón do sítě. Jeho zakončení nebylo sice příliš elegantní a těžko říct, kterou částí svého těla postrádajícího tuky zakončil. Břichem? Stehnem? Kolenem? Bokem? Rukou? V každém případě zakončení bylo 100% účinné a tak si mohl podruhé v zápase typicky po svém zakřičet „juuuoooooooo“ – 4:0!

Nebývá zvykem komentovat dění v poločasové přestávce, tentokrát udělám výjimku. Některé z našich náročných fanoušků patrně neuspokojilo vysoké vedení a celkem kvalitní výkon a tak spílali rozcvičujícím se hráčů. Nejprve se jednomu z nich (nevím přesně komu, možná všem) dostalo rady, aby na hřiště vůbec nelezl, že to bude ku prospěchu lidstva. Reakcí byly pobavené úsměvy náhradníků a tak se výzva opakovala. A když bylo jasné, že do zápasu zasáhne Jirouš, byl vyzván, aby si hned z kraje nechal udělit žlutou kartu, protože ji stejně dostane za žvanivost. Tato výzva se ukázala jako prorocká.

Druhý poločas přinesl zhoršení naší hry, ale i tak jsme dominovali. Vytvářeli jsme si šance, ale nedokázali je proměnit. Nejvyloženější šanci zazdil Kalista, který tak odmítl první hattrick kariéry mezi dospělými. Dvě šance měl Rozvoral, 2x neuspěl Jirouš.

Při druhé šanci byl Marek vypeskován mr. Follow-deerem, že je to neuvěřitelné, co hraje, že se má okamžitě vystřídat, zříci se příjmení, aby nedělal ostudu rodině, pak zastřelit, oběsit, utopit a nakonec zahrabat do neoznačeného hrobu. Jirouš frustrován výkonem a uražen hanlivými výroky vzkázal směrem k dančí ohradě něco v tom smyslu, že takové výroky jsou neslušné. A za ten vzkaz – jak bylo prorokováno – dostal žluté napomenutí. Inu nesportovní chování na hřišti bylo potrestáno, nesportovní chování v hledišti bylo odměněno pobavenými úsměvy. Nicméně nechci upírat fanouškům právo na kritické pokřiky. To ani náhodou. Takové věci k fotbalu patří a bez nich by to nebyla taková zábava. Fanoušci ale i hráči se přijdou na zápas vybít, vykřičet se a to, co by bylo jinak společensky nepřijatelné, je tolerováno. Ale každé chování má své meze. Divadlo, které nastalo, když na hřiště vběhl Koníček za zraněného Pavla Hejnu, bylo už dle mého daleko za touto hranou. Pokřiky plné vulgarismů na adresu Tomáše ale i trenérů nepochopím. Tomáš navíc svůj krátký pobyt na hřišti poctivě odmakal a dokonce připravil vyloženou šanci. Na levé straně dostal míč od Jirouše, ve sprintu ho potáhl dopředu. Poté ho zasekl, protisměrnou kličkou se zbavil soupeře a pak přesně servíroval Rozvoralovi. Ten branku jen těsně minul.

Takže závěrem vzkaz fanouškům: pánové, ječte si na nás, jak chcete, resp. jak si zasloužíme. Ale buďte trochu nad věcí a uvědomte si, že je to jen víkendová zábava. A zachovejte nám přízeň ;-)

A vzkaz Tomovi popř. ostatním: Nenechte se otrávit, a když tak si zastřelte svého fanouška! To vám zvedne náladu! :-)

Branky Všechlap: 3. a 36. Kalista, 18. Rozvoral, 25. Hofman. Poločas: 4:0.

Všchlapy: Maruška – P. Hejna (80. Koníček), Drahokoupil, J. Hejna, Kubíček – Peňáz, Vrchota (46. Jirouš), Rozvoral, Kalista – Volf, Hofman (70. Jenčík).