(A) 11. kolo: Dymokury „A“ - Všechlapy „A“ 1:1 - „Dymokurský džihád“

První listopadovou sobotu jsme zavítali na horkou dymokurskou půdu, tedy do obce, která fotbalový svět obohatila termínem „Votevři ho!“. Na trávník připomínající porost afgánských hor nemohl naskočit několika desítkami stehů sešitý Patáčik a také Kubíček s Peňázem. U jejich diagnózy se zastavím.

O Pepovi jsem kdysi napsal něco v tom smyslu, že český sládek snese hodně. Pepa posílen tímto vědomím přesto, že ve středu dobral antibiotika, nejprve odmával v sobotu ráno zápas dorostu, odpoledne odehrál celý zápas za áčko, poté neodolal lákadlům nočního Nymburka a v neděli nastoupil za B-team.  To už ani pivními vitamíny zocelený organismus nevydržel, rozpálil se na 41°C a zkolaboval. Start v následujícím zápase mu tak nedoporučilo 5 z 5 lékařů a důrazně zakázala jeho maminka.

Míra Srnka se minulou sobotu patrně inspiroval slavným boxerským soubojem mezi Muhamedem Allim a Joe Frazierem zvaný „Thriller v Manile“ a nedělení ráno si zpestřil boxerskou vložkou. „Thriller v Nymburce“ skončil pro Míru otřesem mozku a pobytem na chirurgickém oddělení místního lazaretu. Tím ovšem Mírův horor nekončil. Bonusem „all inklusive“ pobytu bylo nakažení angínou.

Velmi zajímavé věci se děly již před zápasem. Přestože je právem hostujícího týmu (z pochopitelných důvodů) zvolit si barvu dresů, nezajistili si domácí alternativu ke svým svítivě-žlutým dresům. Dresy to byly moc hezké a moc značkové, ale od našich „jen“ žlutých dresů je dělil jen jeden odstín. Přes naše protesty v dresech nastoupili s odůvodněním, že jim kdosi uzamkl šatník. Velkým průšvihem byla absence hlavního arbitra. Po povinné 20ti minutové čekací době se sebevražedné mise ujal nejvyšší všechlapský představil prezident klubu Radek Rozvoral st.. Domácí také nějakou dobu hledali formulář o zápisu k utkání, který nakonec sehnali bůhví kde a bůhví z kterého roku. Potom vybavili Rozvorala píšťalkou, o jejímž účelu mám určité pochybnosti. Hvizd byl totiž sotva slyšitelný, zato po písknutí se rozštěkali místní psi. Nalezení karet bylo pro místní funkcionáře neřešitelným úkolem, nicméně jedno z dětí obětovalo dvě barevné čtvrtky a vystřihlo provizorní trestné nástroje. Povinná výbava sudího byla zkompletována cca ve 20. min.

Konečně k zápasu. Nezačali jsme špatně. Už ve 2. minutě byl v pokutovém území faulován Hofman, kdy ho obránce - pracovně nazvaný „Bezmozek s č. 3“ – uchopil oběma rukama a doslova zahodil. Prezident si v obavě o své zdraví netroufl odpískat pokutový kop hned na začátku zápasu a nechal pokračovat ve hře. Dobrou příležitost hlavou měl Vrchota, ale skvěle chytající domácí gólman vyrazil na roh. Byli jsme fotbalovější, ale domácí hrozili důrazem. To v kombinaci s nejistým počínáním našich krajních obránců vedlo k několika šancím. Při jedné z nich prudká střela skončila těsně před Peckou na drn a změnila dráhu letu. Pavel se jí rozhodl netradičně vykopnout, ale balón minul a ten se dostal před prázdnou branku k domácímu hráči. Ten byl nabídkou tak zaskočen, že míč poslal vedle. Za chvíli už ale domácí udeřili: po chybě na naší levé straně přišla kolmice na volného útočníka, který obhodil Pecku – 1:0!

Od té doby se domácí prakticky uchýlili jenom k bránění a v druhé půli produkovali totální anti-fotbal. Rynus Michels by zaplakal. Všechny balóny bez jakékoli konstruktivní myšlenky kopali co nejvíc k naší bráně, popř. na ni, nebo do lesa. Každý odkop byl vděčně kvitován místními fandy, což je v porovnání s (některými) našimi náročnými fandy silný kontrast. Inu jiný kraj, jiný mrav. Největší (a jedinou) šanci v druhé půli měli domácí po uklouznutí Jirouše. Jak trefně poznamenal Jajda Beran, Jirouš místo kopaček obul lyže a ještě k tomu špatně namazal. První uklouznutí bylo ještě nevinné, při druhém z toho byla vyložená šance. Pecka naštěstí bravurně zasáhl.

Jinak byl celý druhý poločas ve znamení našeho, byť většinou platonického tlaku. Ze série rohů a přímých kopů rezultovala jen tyč nastřelená Volfem. Poté se do velkého vápna probil Hejna, byl faulován, ale protože první kontakt ustál a zřítil se až po chvilce, zůstala píšťalka němá.

A utkání šlo do finále. Před koncem střídal „největší Bezmozek“ a patrně trenér. Ten, byť neměl hodinky, se snažil na rozhodčího vyvíjet tlak a tak od 35. minuty křičel „konéééc“. Na to reagoval prezident tím, že kapitánovi na hodinkách ukázal, kolik času zbývá. A také mu oznámil, že nastaví 2 minuty. Již v té době „největší Bezmozek“ ječel, že se dávno nastavuje. A hřiště i hlediště bylo plné emocí. Z toho pramenilo několik zákroků, jako kriminální skluz „Bezmozka s č. 7“ na Jirouše, fyzické napadení Hofmana „Bezmozkem s č. 3“, když se šel omluvit brankáři za předchozí atak. Uráželo se, nadávalo se, křičelo se, že nás rozhodčí dotlačí k remíze. K té nás nakonec dotlačil Hofman, který snad 30 vteřin před koncem lysinou tečoval centrovaný míč, který zapadl k pravé tyči – 1:1!

A pak se děly věci. Kolem prezidenta se seběhli ječící domácí jako arabští prodavači suvenýrů pod pyramidami v Gíze kolem turisty ze západu. „Největší Bezmozek“ řval, že prezidentovi „rozbije hubu“, že nastavil 8 minut! Kapitán pištěl něco v tom samém smyslu. Na to mu Rozvoral se stoickým klidem jen ukazoval hodiny s tím, aby si vybavil jejich vzájemnou diskusi před 4 minutami. Tato logická argumentace však kapitána pramálo zajímala a kde schází argumenty, nastupuje násilí nebo jako v tomto případě urážky. Když Radek konečně ukončil zápas, „největší Bezmozek“ ztratil část ze své bitkařské odvahy a už „jen“ nadával a vyhrožoval námitkou do zápisu. Pohrůžka námitkou působila v kontextu s úvodním diletantstvím dymokurských pořadatelů opravdu směšně.  Závěrečnou scenérii lemovanou výkřiky fanoušků umocnilo, že někteří hráči nám odmítli podat ruce. „Bezmozek s č. 3“ s dokonce s otázkou „To si děláš prdel?“ Prdel jsme si nedělali, to je po zápase celkem obligatorní povinnost (něco v tom smyslu: „díky za férový souboj, naše soupeření je u konce, ať se daří v dalších bojích“) a fotbal je jen víkendová zábava a nikoli svatá válka. To ale vyprávějte člověku bez mozku.

Branka Všechlap: 90+2. Hofman. Rozhodčí: Rozvoral st. Poločas: 1:0.

Všechlapy: Pecka – P. Hejna, Košvanec, Drahokoupil (70. Jenčík), Vokoun – Rozvoral, J. Hejna, Vrchota, Kalista (46. Jirouš)  – Volf, Hofman.