(A) 17. kolo: Všechlapy „A“ - Budiměřice 3:0 - "Tři rány budiměřické"

Zápas na výtečně připraveném budiměřickém trávníku by klidně mohla charakterizovat číslovka „tři“. Prohru determinovaly tři faktory: absence, proměňování šancí a rozhodčí.

Rána první: omluvenky. Docházka na zápasy a s tím související neustálá rotace hráčů sestavou je naším největším problémem. Důvody byly tentokrát trojí: zdravotní, disciplinární a – řekněme – ostatní. Zdravotní neduhy stále trápí brankáře Pecku, Vrchotovo tělo se tři dny po sobě přehřívalo o 3°C nad normál, Hofman bude mít minimálně tři týdny nohu v sádře a do útoku nominovaný Maruška si v dopoledním zápase dorostu zlomil kůstku v ruce.  Červenáčci z minulého kola Jirouš s Kubíčkem vyfasovali jednozápasový distanc. Kategorie ostatní má tři subkategorie: R. Prokopa připravujícího se na Harvard, Patáčika připravujícího ve Dřeváku svíčkovou a dorostence připravující se na večerní aktivity. Mezi kategoriemi stojí Drahokoupil. Je tomu proto, že nevím, jestli plnil pracovní povinnosti, nebo byl zraněný. Buď jak buď na zápase po třetí v řadě nebyl.

Rána druhá: rozdíl v proměňování šancí. Vzhledem k tomu, že nám chyběli oba hráči, kteří v sobě mají jakés takés zakončovatelské instinkty, sestavil trojlístek všechlapských trenérů dosud nevídanou útočnou dvojici: Hejna P. – Jenčík. Zejména Pavel se s novou rolí sžíval od počátku vcelku dobře, ale ve 20. minutě se vrátil na své obvyklé místo pravého beka. Seznam lazarů totiž rozšířil Babic, který si natáhl sval. Ještě na hřišti ale stihl sledovat, jak hosté proměňují svou první velkou šanci: penaltu – 1:0! A protože Rozvoralovu výbornou střelu z přímého kopu vyrazil (ne)brankář Pácal na roh, odcházelo se za tohoto stavu do šaten.

                Do druhé půle jsme vstoupili se zvýšeným úsilím a - k překvapení všech – začali dominovat. Zjednodušenou hrou jsme přinutili domácí defenzivu k chybám a nouzovým odkopům do pole. Nevím přesně, jakou (z evropských fondů dotovanou) plodinu místní zemědělci zaseli, v každém případě bylo štěstí, že vegetační období je na svém počátku. Pokud by hřiště obklopovala např. vzrostlá kukuřice, hlásil by tamní správce ztrátu asi třiceti míčů. Z našeho tlaku rezultovaly bohužel jen náznaky příležitostí, jedna však byla 100%: centrovaný míč propadl za obranu do prostoru mezi stopera a brankaře. Zde ho zpracoval Peňáz, se stoickým klidem anglického domovníka si přeměřil postavení brankaře vzhledem k brance, v pikosekundě vyhodnotil nejoptimálnější řešení ke skórování a – trefil tyč! A tak opticky remízový zápas dospěl do pro nás nešťastného a v poslední době obvyklého konce. Brejk v osmdesáté třetí minutě šťastně doputoval do sítě – 2:0! Stejně dopadl i brejk tři minuty před koncem – 3:0! Ke korekci skóre nám nepomohlo ani tříminutové nastavení.

Rána třetí: rozhodčí! (Tento odstavec, prosím, nečtěte jako nějaké brečení, stížnosti, nebo hledání důvody prohry jinde, než u nás. Jen se mi bezvadně hodí do koncepce článku :-)) Nikoho asi nepřekvapí, že rozhodčí byli tři! A každý z nich přispěl svou troškou k ovlivnění konečného výsledku. Všechlapský asistent nejprve signalizoval ofsajd před tím, než došlo k ruce našeho hráče v pokutovém území a tak k nevoli domácích zapříčinil odvolání již nařízené penalty. Poté však neodmával hraniční ofsajdovou situaci (což by většina zkušenějších „okresních mávátek“ jistě udělala) a umožnil hlavnímu sudímu odpískat – diplomaticky řečeno“ spornou penaltu. Souboj Košvance s domácím útočníkem posoudil v náš neprospěch. Tomu se zpočátku divil i sám „faulovaný“, který se dokonce Košvancovi omluvil za „šlapák“.

 Zkušený „okresní mávač“ aneb budiměřický asistent neměl mnoho práce, nicméně všechny sporné či domnělé ofsajdy posoudil správně – tedy ve prospěch svého týmu. Nejvíce jsme se cítili poškozeni při brejkové situaci ve druhé půli, ze které se rodila vyložená šance.

                A tak – sečteno a podtrženo – obdrželi jsme tři branky, soupeři nechali tři body a odvezli si třetí jarní porážku.

Rozhodčí: Houžvička. Poločas: 1:0.

Všechlapy: Panovec – Babic (20. Hora), Košvanec, J. Hejna (80. Trojánek), Vokoun, - Peňáz, Kalista, Rozvoral, P. Prokop – Jenčík, P. Hejna.