(A) 4. kolo: Všechlapy „A“ – Budiměřice 1:4 - „Den otevřených dveří“

V domácím prostředí jsme přivítali ambiciózní celek Budiměřic a bohužel ani tentokrát jsme nedisponovali kompletním kádrem. Šerpové Pavel Hejna a Kalista zdolávali alpské velikány, Vokoun se omluvil z rodinných důvodů a Patáčik si z líbánek kromě silných zážitků přivezl také silné nachlazení, které mu znemožnilo první start v sezóně. Zdravotní potíže limitovaly i některé z přítomných hráčů. Nejhorší mužskou nemocí na čtyři (rýma – pozn. autora) trpěl Hofman, Rozvoralův kotník nebyl zcela doléčen a neumožnil plný výkon a nejhůře na tom byl pilíř defenzivy Drahokoupil. Noc před zápasem ho zle potrápily bakterie bifidus activ a přinutily ho k několika ostrým startům směr WC. Nezvykle bledému a pohublému Zdeňkovi pak v zápase evidentně chyběly síly k ostrým startům proti útočníkům soupeře. Ale od začátku.

Úvod zápasu byl vyrovnaný a už po chvíli byl znát rozdíl v herním pojetí obou mužstev. Hosté se prezentovali důrazem a jednoduchou hrou vzadu, rychlým přechodem, silnými útočníky, šikovným středem zálohy a rychlíky na stranách. My jsme se v rozporu s taktikou prezentovali složitou postupnou rozehrávkou krátkými přihrávkami hlavně v zadních řadách a středu pole. V úvodu zápasu se mohlo opticky zdát, že máme více ze hry, ale za nedlouho bylo jasné, že tato hra bude cestou do pekla. Poprvé když Hejna na pozici předstopera špatně přijal nahrávku, důrazný soupeř vybojoval balón, následovala kolmice na útočníka, samostatný nájezd a první vyložená šance. Tu jsme ještě přežili bez úhony.

Za chvíli se celá situace opakovala jako přes kopírák. Po Hejnově chybě se hnal (nebo spíš valil) na Pecku útočník hostí. Pavel skvělým vyběhnutím a zmenšením střeleckého úhlu donutil hráče ke kličce. Ten si míč posunul daleko od nohy a už už to vypadalo, že dobře křižující Košvanec uklidí míč do bezpečí. Milanovi ale nevyšel krok a tak míč sice uklidil, ale do naší branky 0:1!

Potom soupeř začal pomalu dominovat. Výsledkem jeho tlaku byla naše další nevynucená chyba: Drahokoupil hrál hlavou malou domů Peckovi, ne úplně přesnou nahrávkou skluzující gólman nedokázal udržet v náruči a míč se dostal k útočníkovi Budiměřic. Ten měl před sebou jen zívající svatyni 0:2!

Do druhé půle jsme změnili rozestavení, hru měl dirigovat Rozvoral a pokusit o střelbu z druhé vlny. Jeho kotník (a taky soupeř) mu toho však mnoho nedovolil. Navíc se taktické záměry začaly hroutit po zraněním Vrchoty a ve finále i vynuceným střídáním zcela vysíleného Drahokoupila.

Jiskřičku naděje vykřesal Košvanec. Prezentoval se tím, čím v našem týmu dominuje - vynikajícím výskokem - a po rohovém kopu koníčkem (nikoli „Koníčkem“ – podobnost s redaktorem je čistě náhodná) snížil -  1:2! A protože střílel do stejné (severní) branky v obou poločasech, zapsal se do kolonky střelců u obou týmů.

Odpověď přišla s šokující rychlostí. Soupeř ihned po rozehrávce ve středovém kruhu adresoval dlouhý pas na pravého záložníka, jehož sprint nezachytil Peňáz. Náš levý bek, do jehož prostoru míč směřoval, patrně zrovna přemýšlel o správném poměru sladu, ječmene a vody na vynikající ležák a tak nestačil zareagovat způsobem odpovídajícím rychlosti budiměřického fofrníka. Záchranná brzda v podobě snahy stopera a brankáře již nemohla zabránit gólu 1:3!

 Ve zbytku zápasu jsme obdrželi ještě jeden gól na 1:4 a byli pod stálým tlakem. Pavel Pecka čelil nejvíce sólovým nájezdům od žákovské kategorie a je hlavně jeho zásluhou, že gólový příděl nebyl větší. Také nám ve dvou případech pomohla tyč a v dalších šancích špatné zakončení soupeřů. Soupeř byl lepší ve všech činnostech a byl by pro nás těžko řešitelným rébusem, i pokud bychom byli kompletní.

Branka Všechlap: 65. Košvanec. Rozhodčí: Suchánek. Poločas: 2:2.

Všechlapy: Pecka  – Košvanec, Drahokoupil (75. Kašpar), J. Hejna, Kubíček (70. Lehet) -  Peňáz, Jirouš, Vrchota (60. M. Panovec), Rozvoral  – Hofman, Volf.