(A) 6. kolo: Všechlapy „A“ - Běrunice 0:0 - „Jak jsme oloupili leadera“

K zápasu s vedoucím týmem soutěže, který doposud neztratil ani bod, jsme ani tentokrát nebyli kompletní. Zdravotní neduhy neumožnily start Patáčikovi (angínka), Rozvoralovi (kotníček), Drahokoupilovi (kolínko), Lehetovi (nožička) a k dispozici nebyl ani karetní hříšník ze zápasu z Bobnicemi Vokoun.

Leader soutěže nás ještě před zápasem vystrašil urostlými atletickými postavy svých hráčů a vycizelovanou, organizovanou rozcvičkou. Dojem „velkoklubu“ III. třídy byl umocněn příjezdem týmovým autobusem. My jsme se však soupeře nezalekli a před zápasem rovněž předvedli organizované synchronizované vystoupení, jehož účelem mělo být donutit některé dubové hlavy, aby si před zápasem zahřály a protáhly svaly. Naše číslo vzbudilo kladný ohlas a prý s ním můžeme vystoupit na příštím všesokolském sletu. Ale k zápasu...

Od prvních chvil bylo zřejmé, že jsme narazili na kvalitního a ambiciózního soupeře, silného v soubojích, technicky velmi dobře vybaveného, s dobrým pohybem a bleskovým přechodem do útoku. My jsme odpověděli organizovanou hrou, zodpovědným bráněním a jednoduchou hrou od zadu. Soupeře jsme v první polovině do mnoha příležitostí nepustili, i když některé jeho kontry byly více než nebezpečné.

Mohli jsme udeřit i my a dokonce i udeřili, ale to by nesměla být proti nejdůležitější osoba na hřišti – hlavní arbitr. Po Hofmanen dobře zahraném rohovém kopu nebezpečně hlavičkoval P. Hejna, míč se odrazil ke Kalistovi, který z bezprostřední blízkosti napálil míč do branky. Gólman, který byl po hlavičce v druhé části branky, se po míč vrhl zoufalým tygřím skokem. Míč vyrazil snad metr za brankovou čárou, ale rozhodčí měl patrně špatný výhled a tak nechal pokračovat ve hře. Neuznaný regulérní gól proti tak kvalitnímu soupeři hodně mrzel. Jirouše dokonce tak, že si neodpustil své tradiční komentáře a odměnou mu byla karta žluté barvy.  V další zajímavé příležitosti se ocitl Vrchota, který po závaru v pokutovém území napálil míč jen do špatně stojícího gólmana.

Druhý poločas byl ve znamení našeho soupeře, který nás – jak postupně ubývaly síly – dostával pod tlak.  My jsme ale odolávali, nejprve díky organizovanosti hry, nasazení a bojovnosti, později ke konci hlavně díky štěstí. To když např. záložník soupeře se dostal do bezprostřední blízkosti branky, naznačil střelu, posadil Pecku na zadek a pak přeloboval branku. V samotném závěru nám pomohla tyč a to ještě několik střel Běrunic prosvištělo těsně kolem brankové konstrukce. Bránění a hra bez míče je vždy fyzicky náročnější, což se projevilo např. na Hofmanovi, Jiroušovi , který měl křeče a na Kubíčkovi. Ten pro únavu a trvalý tlak běrunických nájezdníků v jednom okamžiku připomínal zmateného psa, který pobíhá mezi zlomyslnými páníčky v zoufalé snaze chytit tenisák, kteří si páníčky házejí. Ale nakonec se s houževnatostí pitbula rval o výsledek do samotného konce a tak jemu i všem ostatním rafanům je třeba poděkovat: „TAKY HODNEJ“!

Všechlapy: Pecka – P. Hejna, Košvanec, J. Hejna, Kubíček - Peňáz, Vrchota, Jirouš (85. Prokop), Kalista – Hofman (75. Panovec), Volf.