(A) 9. kolo: Jíkev - Všechlapy "A" 5:6 - „In Extremo“

Prolog

V zápasu s Jíkví jsme se museli obejít bez dlouhodobě fotbalu neschopného Patáčíka a taky kapitána Košvance, který dostal distanc na jeden zápas za vyloučení v minulém zápase (pozn. autora: trest na jeden zápas byl velkým úspěchem diplomatické a zákulisní aktivity klubu, neboť za podobné provinění proti pravidlům je trest zpravidla dvojnásobný – Milanovi udělal nízký trest radost, nicméně jeho absence bude stejně dvouzápasová, neboť za týden se jede představit potencionální tchýni).

Soupeř patří k našim neoblíbeným pro svou tvrdou hru a malé hřiště, navíc byl před sezónou posílen výtečnými fotbalisty. Proto trenéři (s výjimkou Javůrka, který v pátek vyrazil na pivko a v době výkopu stále seděl v hospodě) apelovali na agresivní herní pojetí inspirované mistrovstvím světa v rugby.

Zápas opravdu chvílemi rugby připomínal. A nejen rugby, chvílemi se zdálo, že se v Jíkvi natáčí další díl seriálu Okresní přebor, či pokračování komedie Slunce, seno (díl by se mohl např. jmenovat „Slunce, seno, vidláci“). Pomezní rozhodčí mávali praporkem jak letový dispečeři na letadlové lodi, hlavní rozhodčí střídal slabší chvilky s tragickými a komickými. Chování některých diváků i hráčů připomínalo hysterii lybijského lidu po zavraždění diktátora Kadáffího: dav rozdělený podle klubové příslušnosti střídavě propukal k projevům zlosti a radosti, vzduchem létaly oslavné výkřiky, urážky, výhrůžky, kelímky s pivem apod. Sobotní zápas byl opravdu ve všech směrech „v extrému“.

Kapitola první: Mávající Tomáš

Do zápasu vstoupil lépe soupeř, který se dostal do šance po chybě Pavla Hejny, který v obranné snaze poslal míč na volného jíkevského útočníka. I když domácí hráč vystřelil a Pecka míč vyrazil mimo bránu, konal se místo rohu jen odkop od brány. Pomezní Koníček, který ještě viděl teč jednoho z domácích hráčů, totiž nejspíš chybně signalizoval ofsajd. Touto chybou si vysloužil celozápasovou permanentní kritiku ze strany Jíkve a to přesto, že mával poctivě. Jenže také mával velmi často a tím rozpaloval domácí hráče i příznivce doběla. Jeho výkon iritoval zejména jednu dámu v letech, která ho chtěla dokonce lynčovat. A to i přes skutečnost, že se pohybovala o francouzských holích. Nakonec ale zůstala jen u verbálních ataků, používaje slovník, který se k jejímu společenskému postavení dámy vyjímal jako ponožky do sandálů. Extrémním jevem také bylo, že Tomáš se ve velmi chladném počasí pohyboval jen v tričku. S tím kontrastoval nedaleko postávající Jirouš v silné zimní bundě s kožíškem na kapuci. Scházelo jen psí spřežení.

Kapitola druhá: Dopředu dobrý

Po úvodním tlaku jsme překvapivě převzali iniciativu a byli velmi aktivitní a nebezpeční v ofenzivě. Skvěle si počínal asi náš nejlepší hráč v poli Volf a Hofman dokazoval, jak bravurně si rozumí s balónem. Při zpracováních mu míč držel u nohy nebo na prsou, jako kdyby měl přísavky. První vážná situace přišla po trestném kopu výborně zahraném Volfem, který domácí s vypětím sil odvrátili na roh. Z toho jsme ale už udeřili. Exekuce se ujal opět Volf a jeho přesný centr uklidil P. Hejna hlavou do sítě – 0:1!

Za chvíli jsme udeřili podruhé. Volf opět velmi nebezpečně centroval z přímého kopu, k odraženému míči se dostal Peňáz a z bezprostřední blízkosti nedal gólmanovi šanci - 0:2!

                Jak blesk z čistého nebe přišlo snížení domácích, které přišlo v okamžiku, kdy byl P. Hejna otřesený z předchozího souboje. Pavel se držel za hlavu, kolem něj se prohnal domácí hráč, ale rozhodčí potácejícího se Hejnu ignoroval. Navíc po nějakém naprosto neviditelném zákroku odpískal penaltu. Domácí exekutor nezaváhal - 1:2!

                My jsme ale dopředu hráli stále dobře a brzy šli znovu do dvoubrankového vedení asi po nejhezčí akci zápasu. Rozvoral potáhl míč z vlastní poloviny, nahrál doleva Hofmanovi a pokračoval ve sprintu. Hofman se uvolnil přes obránce a postupoval směrem ke stoperské dvojici. Stopeři se soustředili na Hofmana, ten jen lehce posunul míč před sebe, kde ho převzal sprintující Rozvoral a vyšachoval tak obranu. Sólový nájezd s přehledem zakončil mezi nohy brankáře – 1:3!

Kapitola třetí:  Nepřítel za branami obrany

                Obraná hra ale nedosahovala kvalit té útočné. Příčiny lze najít ve špatné poziční hře (P. Hejna, Vokoun, Kalista), přemotivanosti (Kalista), taktických chybách při obsazování, špatném zpracování (Drahokoupil). Snížení přišlo po Kalistově hlavičce za sebe, po které domácí záložník obstřelil Pecku – 2:3!

                Vyrovnání přišlo dokonce z ofsajdu. Rozhodčí však podlehl neustálým výpadům Jíkeváků proti Koníčkovi a gól uznal – 3:3!

                Ještě do poločasu domácí dokonali obrat. Prosadili se po rohovém kopu po špatném a netaktickém bránění – 4:3!

                Krátce po zahájení druhé půle bylo ještě hůř. Drahokoupilovi odskočil při zpracování míč a Jíkev nemilosrdně trestala. Po samostatném nájezdu se prosadil útočník - 5:3!

                Gólů v naší síti však mohlo být víc. V kritických chvílích nás podržel Pecka, který ačkoli dostal pět gólů, patřil k nejlepším. Že zápas neskončil debaklem, je z velké části jeho zásluhou.

Kapitola čtvrtá: Všechlapský veleobrat

                K obratu zavelel Jirouš. Ještě před tím si ale tradičně spletl svoji úlohu na hřišti s debatním kroužkem. Za své verbální schopnosti byl jako obvykle oceněn žlutou odměnou. Následně byl lehce zasažen v pokutovém území do kopačky. Protože bylo kopnutí doprovázeno slyšitelným mlaskavým zvukem, využil své věkem nashromážděné zkušenosti a vrozené herecké vlohy a skácel se k zemi. Rozhodčí se rozhodl měřit stejným metrem a jako v prvním poločase odpískal pokutový kop. Na rozhodčího se hráči domácích sesypali jako vosy na cukrovou vatu, ale ten na svém verdiktu trval. Penaltu proměnil Volf, když poslal míč do protipohybu brankáře – 5:4!

                Po gólu došlo k jedné z mnoha komických situací. Volf chtěl sebrat míč a odnést ho do středového kruhu. V tom mu úspěšně bránil brankář. Ty vyvolalo reakce hráčů i fanoušků, křičelo se, výskalo se, nadávalo se a ječelo se. Jirouš nabádal rozhodčího k zjednání pořádku. Ten se však raději otočil zády, něco asi dvě minuty zapisoval. Možná poslední závěť. Kdyby v té chvíli mohl, byl by raději někde jinde.

                Vyrovnání zařídil Hofman. Využil chybu středu obrany Jíkve, vybojoval balón a „hnal se“ na branku. Dle jeho slov po zápase, kdy minimálně hodině v kuse chválil sám sebe, zařadil trojku. Zbytek osazenstva střízlivěji odhadl, že to byla spíše dvojka. Ale na Tomáše to byla slušná rychlost a co bylo podstatnější, stačila na soupeřovi obránce. Zakončení bylo lahůdkové, několik naznačení tělem, klička brankáři, pohodlné skórování – 5:5!

                Od té chvíle jsme byli na koni. Výborný přímý kop zahrál Volf, gólman zachraňoval s vypětím sil. Ale i Jíkev mohla zvrátit vedení na svou stranu. Štěstí se ale přiklonilo na naší stranu. Rozhodčí odpískal volný přímý kop z pravé strany cca z 27 metrů. Očekával se spíše centrovaný balón, ale v tom okamžiku se z davu fanoušků ozval řízný hlas Němečkův: „Daneeee, kopni to!“ Vrchota, který do té doby nesměle přešlapoval nedaleko balónu, hlasu poslechl a byla z toho třešnička na zápasový dort. Míč zakroutil do pravého horního rohu a přes enormní snahu brankáře rozvlnil síť – 5:6! Hráči a fanoušci Všechlap propukli v jásot až na Dana, který roli hrdiny přijal s ledovým klidem a nevzrušeně odcházel na polovinu hřiště.

Epilog:

                Domácí byli naprosto frustrováni a předvedli několik zákeřných a likvidačních faulů. Po jednom ze zákroků rozhodčí nasadil svému výkonu korunu, když nejprve ukázal červenou kartu a pak ji změnil na žlutou. Výjimečným úkazem se stalo to, že nám řada domácích hráčů odmítla po zápase podat ruce. Do atmosféry zápasu zapadly vulgarity nejhrubšího zrna z úst asi tak třináctileté slečny, nebo hození piva mecenášem Jíkve a nejmenovaným doktorem práv po Koníčkovi. Byla to zkrátka extrémní záležitost. Fotbal je zkrátka fenomén, který probouzí emoce, provokuje, dráždí, přitahuje, poodhaluje charaktery lidí a svádí k davovým projevům. Nicméně já už zážitek podobný tomu z Jíkve zažít nechci, i když to byla velká sranda! Noooo ale je o čem povídat ;-)

Branky Všechlap: 10. P. Hejna, 14. Peňáz, 21. Rozvoral, 69. Volf, 74. Hofman, 82. Vrchota. Poločas: 4:3.

Všechlapy: Pecka – P. Hejna, Košvanec, Drahokoupil, Vokoun – Peňáz (55. Jirouš), J. Hejna, Rozvoral (88. Panovec), Kalista (67. Jenčík)  – Volf, Hofman.